Používáním webu i-kultura.cz souhlasíte s tím, že k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a cílení reklam používají soubory cookie. Více informací
Ještě než napsal Jurský park a celý svět na moment přesvědčil, že by se díky zachovalému vzorku DNA po Zemi mohli znovu procházet dinosauři, stvořil spisovatel Michael Crichton román Dračí zuby.

Ke čtenářům se příběh dostává až nyní, dekádu po autorově smrti a dlouhých 43 let poté, co byl dokončen.

Není pochyb o tom, že Dračí zuby Crichtonovi, jinak také talentovanému scenáristovi a obratnému seriálovému producentovi, posloužily jako odrazový můstek pro stvoření populárního dinosauřího světa, ze kterého žijí hollywoodská studia dodnes. Ke svým univerzitně doloženým znalostem bioantropologie měl totiž možnost přidat vědomosti z oboru paleontologie. A to z jednoho velmi prostého důvodu.

Inspirací byla skutečnost

Ústřední zápletka Dračích zubů je inspirovaná letitým soubojem mezi paleontology Othnielem Charlesem Marshem a Edwardem Drinkerem Copem, jehož průběh s velkým pobavením sledovaly celé Spojené státy. Urputná soutěživost obou vědců vešla ve známost jako Válka o kosti. Mnohokrát v ní šlo dokonce o život, což zdůrazňuje i sám Michael Crichton.

„Spolupracovníci obou profesorů po sobě opravdu několikrát stříleli a to s mnohem vážnějším úmyslem, než je popisován v knize,“ upozorňuje autor v doslovu. Na druhou stranu, nebýt jich, nedokázaly by dnes děti pojmenovat miniaturu stegosaura nebo allosaura.

Za inspiraci k napsání příběhu děkuje Crichton kurátorovi Amerického přírodovědného muzea E. H. Colbertovi, bez kterého by se o velkém objevitelském souboji předminulého století nikdy nedozvěděl.

Akční i zábavné

Přesto je třeba brát v potaz, že Dračí zuby se řadí k literatuře faktu. Michael Crichton dokonce sám uvádí na pravou míru, kdy šel proti proudu reality a kdy si ji naopak přikrášloval.

Dračí zuby jsou jednoduše líbivou směsicí Jurského parku a Westworldu, který autor natočil na začátku sedmdesátých let a kanál HBO jej nyní oživil. Poslouží hlavně jako akční a zábavné čtení, které čas od času koketuje s pokusy o filozofování, přesně jak to měl Crichton rád. V případě Dračích zubů přemýšlí o vztahu vědy a náboženství.

Asi je škoda, že tak zajímavý a poctivě odvyprávěný příběh nespatřil světlo světa už dříve. Na druhou stranu může k autorově tvorbě přitáhnout nové a mladší čtenáře. Ti třeba znovu se zájmem objeví kouzlo jeho tvorby, které hojně čerpá z historie, přesto však vypovídá hlavně o budoucnosti.

Přečteno: 107x | Sdílet

zdroj: www.idnes.cz

Hodnocení: 0