Používáním webu i-kultura.cz souhlasíte s tím, že k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a cílení reklam používají soubory cookie. Více informací
Jeho aktuální fotku neseženete, dopředu není vůbec jisté, co bude hrát a jestli vezme do ruky kytaru. Přesto bude mít Bob Dylan plno. V pražské Lucerně už za týden dokonce tři večery po sobě.

Na jeho koncertech je už roky zakázané fotit. Novinářům i návštěvníkům. A ví se, že je to zákaz tak striktní, že nikdo nevytáhne mobil v obavě, aby nebyl ze sálu vyveden. Proto Bob Dylan jako jeden z mála hudebníků nepředstavuje atrakci, se kterou se divák následně chlubí na sociálních sítích. Na jeho vystoupení se chodí skutečně hlavně za muzikou. Můžeme si myslet, že se aspoň v posledních desetiletích chová jako podivný pavouk, ale tohle vlastně dává smysl.

Legendární americký písničkář u nás nehraje zas až tak zřídka, ale vždy jde o událost. A jak proměnlivý je jeho koncertní setlist - nikdo dopředu neví, jaké songy vlastně zazní – tak různorodé jsou i zvolené prostory. Bob Dylan je od přelomu 80. a 90. let na „nekonečném turné“ a u nás za tu dobu hrál už desetkrát.

Vůbec poprvé v roce 1994 ve Sportovní hale na pražském Výstavišti, dále v metropoli opakovaně vystupoval v Kongresovém centru, když to byl ještě Palác kultury, později samozřejmě i v O2 areně, jednou například také v Ostravě.

Tentokrát budou mít diváci Dylana ještě blíž. V podstatě klubový koncert ve Velkém sále pražské Lucerny jim hudebník dopřeje hned tři po sobě jdoucí večery od neděle 7. dubna. Nebude to ani poprvé, kdy se u nás Bob Dylan představí opakovaně, což platilo i o třech koncertech ve zmíněném Paláci kultury, kde zahajoval turné v roce 1995,ani poprvé, kdy dorazí rok po předchozím koncertu.

A už vůbec ne poprvé, kdy jeho vystoupení předchází napjatá očekávání. Protože dopředu se neví vlastně nic. Nebo naopak. S největší pravděpodobností lze říct, že každý ze tří pražských večerů bude jiný. O Dylanovi je známo, že se nerad opakuje a zažitý zvyk z velkolepých turné, kdy se každý den omílá dokonale nazkoušený program dokolečka, je mu neskonale cizí. Takže se můžeme dočkat třeba večera, který sedmasedmdesátiletý rodák z Minnesoty odehraje zase na elektrickou kytaru.

Nebo zasedne ke klávesám a bude sice zpívat, leč nepromluví ani slovo. Možná bude poťouchlý a do jednoho z večerů zařadí jen hity, aby návštěvníci těch ostatních mohli závidět. Nebo naopak nedá ani jediný, jako to předvedl v roce 2008 v ostravské ČEZ Areně.

Přečteno: 740x | Sdílet

zdroj: i-dnes.cz

Hodnocení: 0